„Původní sv. Leonard bývá vyobrazován v černém mnišském hábitu s mitrou na hlavě, nesoucí knihu a okovy, bolestně se dívající k nebi a Bohu, s útrpným výrazem ve tváři. Současný sv. Leonard je jiný. Má sice černý hábit a kapuci, ale rozhodl se, že vyjde vinohradem nahoru, neb stará kupecká cesta už zanikla, nechce zůstat sám, chce být s lidmi, kteří na Pálavu jezdí. Žije ve svobodném státě, a tak odhodil okovy, jeho knihou je MacBook a kabát je roztrhaný pálavskými větry.

Změnil se, již nechce bolestně vzhlížet k Bohu pro pomoc, je ale stále pokorný a s hlavou skloněnou k zemi přemýšlí o současné přelomové době. Možná přemýšlí o tom, co nám vzal či dal covid-19, či o vykořenění tohoto kraje, kde se původní obyvatelstvo muselo vystěhovat a přišli lidé noví, kteří k danému místu neměli vztah a v průběhu generací si ho vybudovali. Nebo jen přemýšlí nad tím, jak obrátit opět lid k víře v Boha, kterou tady historicky ztratili.“

„Tato práce je současnou parafrází na sochu svatého Leonarda, která se nacházela nedaleko v krajině, ale byla přemístěna do blízké obce Klentnice. Můj objekt tedy vznikl z pocitu absence tohoto prvku v krajině.
Motivem kráčející postavy jsem chtěl navázat nejen na časté světcovo historické zobrazování, ale v soše jsem tematizoval současnými prostředky i jeho atributy a patronství.

Svatý Leonard jako poutník, patron trpících, vězňů, nemocných, ale i dobytka v sobě ztělesňuje určitý ideál péče. Péče o člověka, zvířata, ale i krajinu. Toto environmentální téma, které dnes v naší společnosti silně rezonuje, je určitým spojujícím elementem mezi touto sochou a krajinou. Vinice a hospodaření v krajině pro mě spojuje tyto prvky nejen v péči a vytváření kulturní krajiny, ale i odvěké role člověka v ní.

Socha spojuje současnou a klasickou sochařskou metodu, kdy k pořizování objektu využívám 3D technologii, která nabízí nové možnosti nejen zobrazování, ale i uvažování o soše. Reálný výstup je pak tištěn na 3D tiskárně a frézován na robotickém rameni. Klasickou metodou je pak kopírování výsledku, jeho formování a odlévání do betonu.“

… o technice:

„Ve své práci (a i v této konkrétní) se zabývám 3D sochařstvím a jeho přesahem ve tvaru.

Zabývám se nedokonalostí ve skenování a v práci používám prvek náhody a chyby. Při samotném pořizování skenu, které vede k nedokonalosti, záměrně manipuluji s realitou už během procesu pořizování objektu, a ne až pomocí softwaru. Jde tedy o samotný proces zachycování, nejen o výsledný produkt.

Samotný skener používám spíše jako fotoaparát, který ovšem pracuje trojdimenzionálně. Skener zachytí objekt z jednoho určitého pohledu, který je vybrán s ohledem na okolní kompozici, ale částečný fragment reálnosti je vždy přiznán.“